EDÁNEK
Ve čtvrtek 16.8.2012 jsme musely/nebo spíš rodiče/nechat uspat našeho věrného kamaráda jezevčíka EDU v jeho 10letech.Byl skvělej pes hodnej,mazlivej a měly jsme ho hodně rádi.Jeho kamarád jezevčík Ben je z toho hodně smutnej,proto jsme musely hned koupit druhého pejska,aby Ben,tatínek a maminka tolik netruchlily.samozřejmě na něj nezapomenou,ale budou mít jiné starosti se štěňátkem tak jejich smutek bude aspoň o něco málo menší.Začala jsem pátrat po internetu jestli náhodou se nějaký štěndo tak na rychlo nenajde.netrefila jsem na inzerát štěňátek z Krumvíře od Brna a zavolala jsem paní chovatelce Jestřebecké.Paní byla velmi příjemná a bylo vidět,že už má velký zkušenosti s pejskama,tedy konkrétně s jezevčíky.Dohodly jsme se,že přijedem pro štěňátko hned na druhej den v pátek večer.Nemohla jsem se dočkat,protože to mělo být překvapení o němž nevěděly rodiče.Dorazily jsme do Krumvíře asi kolem 17h a paní nás už vítala úsměvem a zvala dál.Byla velmi příjemná a usměvavá a my samím nedočkáním jsme se jí tlačily neslušně do domu plni očekávání malých špuntů.Nahoře v domě nám ukazovala,kde mají štěnátka zázemí/což podotýkám nádherně zařízený a přizpůsobený štěňátkům/ a protože bylo horko tak jsme vyšly na dvůr a vyhrnul se na nás jezevčí taťka s mamkou a za ní prdelky chlupatý.Byla jsem dojatá a vůbec nevěděla co říct.Jedno jsme si vybraly a paní měla všechno skvěle napsané,předala nám očkovací průkaz,údaje o pejskovi,dostaly jsme obojek a jely jsme domů.Když jsme přijížděly do Slavkova pod Hostýnem tak jsem začala být hodně nervózní co bude až nás rodiče uvidí a toho malého chlupáčka také.Zaparkovaly jsme před vratama a to už mamka špizovala z okna.Vyšla před dveře a jak nás uviděla s tou prdelkou v náručí tak začala brečet dojetím a tak jsem se přidala.Ještě taťka jsem si říkala v duchu,protože jsem věděla,že s mamkou je ruka v rukávě,byla z prdelky úplně unešená a přes slzy vůbec nevěděla co říct.Zavolala na taťku a šla mu naproti s prdelkou v náručí,když ho viděl tak říká:´´CO TO JE?´´a já v duchu kruci to není dobrý.A hned na to se začal usmívat jako měsíček a měl slzy v očích.Okamžitě se o něj začal starat a hned donesl schodečky,aby prdelka mohla na postýlku a vše potřebné plánovat.Jenže jsme neměly ještě jméno.Navrhly jsme Kubíček,protože tak se jmenuje jeho tatínek/jezevčík/,ale taťka nám řekl,že chce Edánka pak ale přišel a říká ne bude to Kubíček moc se mi to líbí.TAK MÁME ŠTĚŇÁTKO KUBÍČKA.
Paní chovatelce ještě jednou díky a moc vás zdravíme.